Památky

Kostel sv.Prokopa

Byl postaven v letech 1712 – 1713 pány z Kolovrat na místě původního kostela ze 14. století. Současnou podobu získal rekonstrukcí po požáru roku 1898. původně byl u kostela umístěn i hřbitov, ten byl však již před stavbou nového kostela přemístěn ke kapli sv. Barbory. Nejstaršími památkami jsou vzácná gotická monstrance z 15. století (uložena v depozitáři mimo kostel). A cínová křtitelnice z roku 1691 umístěná pod kazatelnou. Oltář byl roku 1867 doplněn velkým obrazem sv. Prokopa, jehož autorem je Josef Vojtěch Hellich. Portály oltářní stěny zdobí dvě sochy českých patronů. Vlevo je sv. Václav a vpravo sv. Ludmila. Po obvodu vnitřních zdí kostela je rozmístěno čtrnáct obrazů zastavení Křížové cesty malovaných na plátně podle Führichových orignálů. Chloubou kostela jsou dvoumanuálové varhany s tzv. „krátkou oktávou“ z počátku 18. století. Jejich stavitelem je pravděpodobně kralický varhanář Kašpar Wetzel starší. Přednosti tohoto vzácného nástroje mohli ocenit posluchači a absolventi konzervatoří a akademií, účastníci soutěží mladých varhaníků, které se dříve konaly v rámci hudebního festivalu „Voříškův Vamberk“. Zajímavostí je jistě také krypta pod kostelem s křížovou pilířovou klenbou. Byly tu ukryty mumie vesměs ze 17. a 18. století, jednalo se o „Vambereckého fexta“ – pana Bohouše z Chrastu a na Vamberce (+ 1508) a paní Magdalenu Grambovou z Meldeku (+ 1671), zakladatelku krajkářství ve Vamberku. V současné době jsou tyto mumie umístěny v Broumovském klášteře. (převzato z materiálů Městské knihovny Vamberk)

Tříobloukový kamenný most

Zajímavou technickou památkou je jistě kvádrový kamenný most postavený v letech 1864-1865, který vede přes řeku Zdobnici. Most zdobí plastiky patronů země, jejich autorem je vysokomýtský sochař Harnach. Sochy představují sv. Prokopa, sv. Ludmilu, sv. Metoděje, sv. Václava, sv. Jana Nepomuckého, sv. Vojtěcha a Krucifix, díky nim je tato památka nazývána „Malý Karlův most“.

Hřbitovní kaple sv. Barbory

Nejstarší památkou města je hřbitovní kaple sv. Barbory, postavena roku 1697 v barokním slohu. Ke kapli přiléhá hřbitov s hrobkami významných vambereckých rodáků. Nejvýznamnější z nich je pseudogotická hrobka hraběte Dr. Lützowa, dále například hrobka Josefa Richarda Vilímka nebo příslušníků slavné loutkářské rodiny Kopeckých. Hřbitovní zeď obklopují památné stromy, jedná se o 13 lip malolistých, jírovec maďal, dub letní a 2 jasany ztepilé. Stromy nedosahují velkých rozměrů, ale díky tomu, že rostou u významné památky, byly roku 2000 prohlášeny za „památný strom“.

Židovský hřbitov

Židovský hřbitov najdeme na kopci směrem k Rychnovu nad Kněžnou. Vznikl pravděpodobně již před rokem 1673. Nachází se tu převážně náhrobky ze 17. a 18. století. Při vchodu na hřbitov zůstalo dochované obvodové zdivo průchozí márnice. Nalezneme tu přibližně 500 deskových náhrobků barokního a klasicistního typu, s hebrejskými, německými a českými nápisy. Autory některých náhrobků jsou dle rukopisu členové významné sochařské rodiny Mielnických. Hřbitov náležel k Židovské náboženské obci v Doudlebách nad Orlicí a v současnosti je volně přístupný.

Pekelský krytý věšadlový most

Dřevěný krytý most přes řeku Zdobnici vznikl v roce 1840 a nachází se v části Vamberka zvané Peklo nad Zdobnicí. Poslední generální oprava proběhla roku 1982. Bednění krytu mostu není svislé, jak je to většinou u podobných staveb obvyklé, nýbrž podélné. Tento věšadlový most patří k nejširším dřevěným mostům v republice. O technické hodnotě mostu svědčí i existence stavebního plánu z r. 1894 s razítkem Národopisné výstavy Československé v Praze roku 1895, uložený v Muzeu Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou. K mostu se váže i nešťastná náhoda: při koupání pod mostem ochrnul významný akademický malíř Antonín Slavíček.

Císařská silnice

Císařská silnice patří mezi nejstarší technické památky ve Vamberku. Stáří cesty dokládají dva pískovcové smírčí kříže, pravděpodobně z 15. století, stojící opodál. V částech silnice se dochovalo původní štětování pískovcovými bloky. (štětování je tradiční technika stavby cest, která účelně zabraňuje erozi půdy)

Kamenosochařství ve Vamberku

V Orlických horách byl kámen jedním z nejpoužívanějších stavebních materiálů. V období baroka začal být zejména pískovec používán k umělecké tvorbě. V našem regionu byly sochy tesány v kameno-sochařských dílnách, přičemž byla jednou z nejvýznamnějších rodová dílna Mielnických z Vamberka. V této dílně se vystřídalo po více jak dvě staletí nejméně šest generací kameníků. Ve Vamberku a přilehlém okolí se tak nachází hodnotné barokní, rokokové a empírové plastiky. Rod Mielnických tu zanechal kolem dvaceti soch a sousoší. Později k nim přibylo mnoho dalších soch v různých slozích od různých neméně významných autorů (např. Harnach, ak. soch. František Bílek, sochaři Koukol a Kalvoda).

Smířčí kříž v lese nad chatou Vyhlídkou z 15. st.

Sousoší „Ukřížování“, na pozemku rodiny Kubíčkových v Pekle nad Zdobnicí (čp. 54), pochází z roku 1780 od Fr. A. Mielnického.

Socha „Ukřižování“ (kříž zván též Golgota nebo Kalvárie) na Husově náměstí ve Vamberku z roku 1808 z vamberecké dílny Mielnických.

Sloup se sochou Panny Marie na Husově náměstí ve Vamberku z roku 1699, nechal jej vystavět Adam Hrabě Záruba z Hustířan.

Sousoší sv. Anny z roku 1777 se nachází pod schodištěm farního kostela sv. Prokopa v ulici Vilímkova ve Vamberku, autorem je Fr. A. Mielnický.

Socha „Kristus u sloupu“ v ulici Tyršova ve Vamberku je na pozemku rodiny Václavových (čp. 15) a pochází z roku 1734 pravděpodobně z dílny Mielnických.

Socha „Mistr Jan Hus“ na Husově náměstí ve Vamberku pochází z roku 1904 od sochaře Koukola.

„Boží muka“, jedná se o sloup s mariánským reliéfem v ulici Jůnova ve Vamberku, který pochází z roku 1821 od Josefa Mielnického.

Socha „Kristus v žaláři“ se nachází ve farní zahradě ve Vamberku a datuje se roku 1780 od autora Fr. A. Mielnického.

„Panna Marie Vambeřická“ se nachází nad městem při Kollárově ulici a pochází z roku 1774 pravděpodobně z dílny Mielnických.

Socha „sv. Anna“ je umístěna na Dvořákově ulici ve Vamberku a pochází z let 1728-1775 z dílny Mielnických.

Novorenesanční kašna na náměstí pochází z roku 1869 od Františka Veitha. Sochařskou výzdobu představují alegorie čtyř postav sedících okolo sloupu, znázorňujících zdejší pracovní činnosti obyvatelstva. Původně sloužila jako zásobárna pitné vody a dnes je využita jako fontána.

Kříž v ulici Lidická / Tyršova pochází z roku 1783 pravděpodobně z dílny Mielnických a je doplněn kresbou sv. Judy.

Krucifix se nachází při severní zdi starého hřbitova a vznikl roku 1817 v rodové dílně Mielnických

Smírčí kříž na Dvořákově ulici u městského parku původně stával kousek dál a na své dnešní místo byl dodatečně přenesen, byl objeven roku 1842 pod zemí při stavbě cesty, kde strávil již několik staletí.

Socha sv. Jana Nepomuckého na Lützowově náměstí pochází z roku 1735 od Jana Ignáce Mielnického.

Barokní socha Panny Marie v Pekelské ulici (čp. 208) vznikla roku 1741 v dílně Mielnických.

Socha sv.Jana Nepomuckého se nachází u průčelí kostela sv. Prokopa a její podstavec nese nápis: 1723 – 1845 – 1955. Postavil kameník Skalický.

Socha Panny Marie se nachází v části Vamberka zvaném Podlřezov – Popluží a vznikla pravděpodobně roku 1732, autorem je Jan Ignác Mielnický.

Pomník obětem 1. sv. války na Husově náměstí u základní školy pochází z roku 1918. Autory jsou kameníci M. Fr. Rous a P. J. Rejl z Chocně a desky vytepal kovotepec Josef Dusil ze Solnice.

Socha „Spořivost“ na ulici Janáčkova u budovy kampeličky (č p. 587) pochází z první čtvrtiny 20. století od ak. soch. Františka Bílka z Hořic.

Náhrobek rodiny Vilímkovy na starém hřbitově se datuje ke konci 19. st.

Náhrobní kříž rodiny Procházkovy na starém hřbitově odpovídá období 1810 až 1825 a pravděpodobným autorem je Karel Antonín Mielnický.

Krucifix je umístěn téměř uprostřed nového hřbitova a pochází z roku 1900 od V. Morávka z kostelce nad Orlicí.

Buží muka v části Vamberka zvané Roští se nachází na pozemku rodiny Čermákových a datuje se tu rok vzniku 1878.

Krucifix v části Vamberka zvané Zářečí (čp. 628) vznikl mezi lety 1780 až 1800 a pochází z dílny Mielnických.

Krucifix na dolní návsi (před čp. 6) pochází z roku 1746.

Socha sv. Prokopa u chaty „Na Vyhlídce“ vznikla roku 1807 ve vamberecké dílně Mielnických.

Boží muka, jedná se o mariánský sloup v Merklovicích z roku 1802.

Smírčí kříž s reliéfem meče v lese nad chatou Vyhlídkou pochází přibližně z 15. st.

Pomník padlým před základní školou v Pekle nad Zdobnicí vznikl roku 1924 od K. Skalického.